Jaderná renesance má smůlu / Stĺpček

Vlna tsunami se valí dál, byť vody předběžně opadly. Proměnila se totiž ve vlnu lidských emocí. V Německu se o víkendu desítky tisíc lidí spojily v živém řetězu proti prodlužování životnosti jaderných elektráren v zemi a ve světě se už rozběhla debata o budoucnosti nukleární energetiky. Analytici přicházejí s předpovědí, že renesance atomu, která se v posledních letech zdála být hotovou věcí, se odkládá nebo úplně končí.

Jaderné elektrárny a odpor proti nim přímo symbolizují dilema, v němž se nachází celý svět. Je to spor o to, zda má lidstvo dostatek rozumu, technických dovedností a představivosti, aby se dokázalo vyhnout ničivým přírodním (i lidským) silám. Předpokladem pro to je však kromě jiného také schopnost myslet nemyslitelné – například myslet na zemětřesení o síle 9 stupňů a vlnu tsunami vysokou deset metrů. A možná na ještě větší otřesy a větší vlny a třeba i na sluneční erupce a tornáda, jaké jsme ještě nezažili, nebo i na bouře iracionality, jaká před třemi lety zachvátila finanční trhy, nebo na ohromující sílu lidského zoufalství, která trhá na cucky diktatury v arabském světě.

Jaderná energetika trpí nejen nedostatkem představivosti, ale také cyklickým selháváním inženýrů, vědců a firem pravdivě popsat události. Dnes se ví, že ve dvou reaktorech japonské jaderné elektrárny selhala v důsledku zemětřesení, a vlny tsunami čerpadla, která měla nahnat dostatek vody do přehřátých reaktorů, aby je ochladila. Nikdo však neví, jak to tam uvnitř vypadá a co se bude dít. Včera odpoledne existovalo podezření, že část palivových článků je nad vodou, roztaví se a reaktory vybuchnou jako v Černobylu. Na vládu i na firmu, která elektrárnu provozuje, už se valí kritika za opožděné a nespolehlivé informace o rozsahu nebezpečí.

To jen zvyšuje už beztak silný pocit nejistoty, který jaderné elektrárny v lidech vyvolávají. A zvyšuje podezření, energetické firmy raději riskují průšvih a lidem zatají, co jim doopravdy hrozí. Takových příkladů i z Japonska je dost z minulosti. V roce 2007 například – také po zemětřesní – unikl z jiné elektrárny do atmosféry radioaktivní materiál a byť vláda ujišťovala, že nic nehrozí, firma Tepco musela přiznat, že elektrárna nebyla stavěna na tak silné otřesy (6,6), přestože předtím to veřejnosti tvrdila. V jiném případě z roku 1999 se zase o mnoho let později ukázalo, že energetická firma obcházela nařízený postup obohacování uranu a riskovala únik radiace. A tak dále.

Vůbec se nedivím Rakušanům, že už včera žádali o důslednou revizi všech jaderných elektráren v Evropě a odstavení těch, u nichž panují pochybnosti. Být dnes realistou znamená mít schopnost myslet nemyslitelné.

Článok vyšiel na webovej stránke časopisu Respekt.

Back to homepage | TopPrint page | Send page

pošli do vybrali.sme.sk |  Facebook

To our readers,
salon.eu.sk is a non-profit project with free access to all. You can help us keep it that way by making a financial contribution - any amount, no matter how small, will be gratefully received. You can contribute using PayPal, an effective service that
makes it possible to send even small contributions at minimum cost. Your contribution is very important to us.
It is also possible to donate straight to our bank account:
Tatra Banka, a.s.
Bank Code: 1100
Account Nr: 2922815184
SWIFT: TATRASKBX
IBAN: 1100 0000 0029 2281 5184
Thank you for your support!
The www.salon.eu.sk team